MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2009 květen

Zdeněk Sklenář v Číně

Peking / Praha – Národní muzeum umění Číny v Pekingu hostilo v dubnu výstavu více než tří set obrazů Zdeňka Sklenáře (1910–1986).

Výstava byla dodatečnou poctou umělci, který měl k Číně velice blízko, a mimořádným organizačním úspěchem pro jeho synovce, pražského galeristu Zdeňka Sklenáře, který se na čínské umění i na tamní umělecký trh dlouhodobě orientuje. „Tohle ale nebyla primárně moje aktivita,“ zdůrazňuje. „Zájem vzešel od samotných Číňanů. Nebýt ředitele čínského Národního muzea, tak by se to nikdy nepodařilo.“

Ředitel muzea Fan Ti’-an, kterého citovala agentura ČIA, jeho slova při vernisáži potvrdil.  „Systematicky se zajímám o umělecké osobnosti ze zahraničí, které vstoupily do kontaktu s Čínou. Při návštěvě Prahy jsem se seznámil s dílem Zdeňka Sklenáře a byl jsem ohromen množstvím jeho prací spjatých s Čínou a čínským uměním. Jsem přesvědčen, že Sklenářovu výstavu v Pekingu ocení čínské umělecké a akademické kruhy i široká veřejnost,“ prohlásil při vernisáži.

Výstavu během necelých tří týdnů, od 4. do 22 března, navštívilo na 90 tisíc návštěvníků a setkala se s velkým zájmem odborné veřejnosti. Vernisáže se mimo jiné zúčastnil jeden z nejuznávanějších současných čínských umělců Ai Weiwei. Podle Sklenáře sklidila velký úspěch i instalace výstavy, jejímž autorem byl Federico Díaz. „Výstava je ohromným úspěchem pro celou Českou republiku, zcela přehodnotila vztah Číny k českému umění,“ říká galerista. „Sklenář je pro ně zajímavý jako umělec, který se dokázal vcítit do čínské mentality, přitom však byl zároveň velkým západním tvůrcem. A to neříkám já, to je opravdu jejich hodnocení,“ dodává.

Malíř Zdeněk Sklenář Čínu navštívil v roce 1955 jako člen oficiální delegace pověřené přípravou kulturní části výstavy Deset let budování socialismu v Československu. Během tříměsíčního pobytu se spřátelil s řadou osobností čínského kulturního života a v jeho následné tvorbě je možné nalézt řadu přímých i nepřímých odkazů na čínskou výtvarnou i literární tradici. Po návratu mimo jiné ilustroval populární Zpěvy staré Číny od Bohumila Mathesia. K výstavě vyšlo česko-čínské vydání této knihy v podobě exkluzivní bibliofilie.

Zájem výstavu reprizovat mají podle Sklenáře další velká čínská muzea, od Makaa přes Hoing Kong až po Šanghaj. Soubornou umělcovu výstavu pak chystá na příští rok k 100. výročí od jeho narození Galerie hlavního města Praha.