MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2008 únor

Země cen?

Praha – Národní galerie letos uspořádala ve spolupráci se skupinou ČEZ první ročník soutěže pro mladé umělce. Cena s názvem NG 333 je určena českým a slovenským výtvarníkům do 33 let a hodnotí se díla, která nejsou starší tří let. Vítězné dílo zakoupí galerie od autora za 333 tisíc korun do svých sbírek. „Uvítal bych i cenu 777,“ žertoval generální ředitel NG Milan Knížák na tiskové konferenci, „kdyby se pro ni našel sponzor.“

„Cena není konkurenčním podnikem Ceně Jindřicha Chalupeckého,“ ujišťoval na tiskové konferenci předseda odborné poroty Tomáš Vlček, ředitel Sbírky moderního a současného umění NG. „Přál bych si, abychom se stali zemí cen,“ zdůraznil několikrát Knížák. „Čím více mladých umělců, tím více práce pro nás,“ vysvětlil podporu projektu ředitel společnosti Securitas Michal Kuník.

Navzdory oficiálním prohlášením značná část umělecké obce vnímá novou cenu právě jako útok na Cenu Jindřicha Chalupeckého. Výpad proti Chalupeckého ceně si neodpustil ani sám Knížák, a to přímo v předmluvě katalogu finalistů. Porota však nakonec prosadila, aby byl jeho úvod vypuštěn. Z již vytištěných katalogů tak musel být vyříznut jeden list. Členové poroty se k průběhu jednání nechtěli blíže vyjadřovat. „Podstatné je, jak katalog vyznívá teď,“ uvedl Marek Pokorný, ředitel Moravské galerie v Brně. 

Vítězem prvního ročníku ceny NG 333 se stala skupina Ztohoven s akcí Mediální realita, při které se nabourala do televizního vysílání ČT2 s fingovaným atomovým výbuchem. Mezi finalisty soutěže se dále objevili Ladislav Babuščák, George Hladík, Marek Kvetán, Pavla Malinová, Kryštof Rybák, Martin Šilhán, skupina Kontextual a tři absolventi Ateliéru intermediální tvorby Milana Knížáka: Markéta Korečková, Jakub Špaňhel a Pawell Tichoň. 

Ztohoven jsou za čin, který měl podle jejich slov upozornit na „rozdíl mezi pravou a mediální skutečností“, trestně stíháni, a proto za ně cenu převzal právní zástupce. Porota ocenila dílo za „kritickou reflexi veřejného dění“. Podle předsedy bylo rozhodnutí „jednoznačné a provázela jej velká diskuze“.

Knížák jasně řekl, že cena odráží postoj galerie, a pokračuje tak v tradici zaštítění problematických projektů autoritou, jakou byl v době komunismu například právě Jindřich Chalupecký. Jak ovšem již v létě upozornil redaktor Respektu Petr Třešnák, situace se dnes poněkud změnila: „Tahle hra se nehraje se systémem zvnějšku, jako když Milan Knížák kokrhal na pražských náměstích, hraje se uvnitř něj.“

Česká televize se ústy svého mluvčího Ladislava Šticha nechala slyšet, že „Národní galerie vyslala do společnosti špatný signál, když ocenila porušení zákona a povýšila ho na umění“. Ztohoven jsou obviněni ze šíření poplašné zprávy.