MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2016 duben

ZIBA nebude

  • Datum / 08. 04. 2016
  • Autor / Ledvina Josef
  • Rubrika / zprávy

Praha – Muzeum současného skla ZIBA v někdejší budově Zemské a Živnostenské banky v ulici Na Příkopech nejspíše nebude. Ředitel projektu Ladislav Pflimfl oznámil v oficiálním prohlášení jeho pozastavení na dobu neurčitou.

Problémy se započatou realizací nastaly poté, co realitní skupina CPI miliardáře Radovana Vítka prodala v listopadu loňského roku památkově chráněnou neorenesanční budovu novému investorovi – čínské skupině CEFC. Ten sice v rámci transakce přislíbil, že v projektu bude pokračovat, Hospodářské noviny nicméně aktuálně přinesly informaci, že žádost o stavební povolení k přestavbě budovy na muzeum stáhl, a jeho realizaci tak de facto zastavil. Ladislav Pflimfl v návaznosti na to oznámil rezignaci realizačního týmu.

CEFC zdůvodňuje svůj postup nedostatky v projektu a jeho dokumentaci, zároveň však má i jasnou představu o alternativní náplni objektu na exkluzivní adrese. „Je určena jako sídlo evropské centrály CEFC China. Pokud nebude možné projekt muzea realizovat, všechny prostory budou využity k tomuto účelu,“ citují Hospodářské noviny ředitele komunikace nového investora Pavla Bednáře. Jan Burian, mluvčí Vítkovy CPI, která zůstala i po odprodeji budovy investorem projektu, proti tomu tvrdí, že i po jejím prodeji pokračoval realizační tým v práci, „avšak volání po součinnosti nového majitele zůstalo nevyslyšeno“. Dodal také, že „čínská strana v současnosti nereaguje, z toho důvodu nyní není možné na projektu pokračovat“.

Počátky projektu muzea skla spadají do roku 2013. V současnosti byl již hotový architektonický projekt na rekonstrukci a stavební úpravy objektu od studia DaM i náplň a podoba muzejních expozic, které připravil kurátorský tým v čele s designérem Maximem Velčovským. Investor také již nakoupil některé cenné sklářské artefakty, jež se měly stát součástí stále sbírky muzea.

„Rozpočet byl sto milionů korun, které měly krýt realizaci site specific instalací, nákup vybraných uměleckých děl i samotnou rekonstrukci budovy. Celý objekt měl ožít se sklářskou hospodou,  kavárnou, kinem, dětským koutkem a design shopem. Došli jsme do stádia, kdy jsme dokončovali výtvarné řešení a připravovaly se smlouvy s jednotlivými umělci,“ naznačuje Velčovský, v jak pokročilé fázi rozpracovanosti se projekt nacházel.

To, že by muzeum vzniklo na jiném místě, si Velčovský podle svých slov moc nedokáže představit. Exponovaná poloha na trase mezi Václavským náměstím a Obecním domem, kudy denně prochází sto tisíc lidí, byla totiž podle něj jedním z klíčů k ekonomické soběstačnosti muzea. (Více k muzeu ZIBA v rozhovoru s Maximem Velčovským na str. 40.)